Řekněme pro jednoduchost, že komponenty spolu komunikují morseovkou1. Elektronická komponenta 1 (EL1) chce odeslat elektronické komponentě 2 (EL2) pozdrav “AHOJ” který je v morseovce .- .... ---. ---

EL1 začne vysílat první písmeno “A” tedy .-

Co odešle EL1

Jenže EL2 nevidí písmeno “A” ale písmeno “E”.

Co vidí EL2

Jak je to možné?

Frekvence

Různé počítačové komponenty pracují s informacemi různě rychle.

Komponenta EL1 dokáže odesílat a přijímat zprávy rychlostí 1 signál (krátký nebo dlouhý) za 20 milivteřin. To je jinými slovy frekvence 50 hertzů (50 Hz) tedy 50 operací za vteřinu.

Komponenta EL2 však signály odesílá a přijímá rychlostí 1 signál za 50 milivteřin tedy 20 Hz.

EL1 a EL2 se v tomto případě nemohou dorozumět.

Časování

Společný časovač

Řešením tohoto problému je společný časovač který dvěma a více různým komponentám sděluje délku signálu na které budou fungovat. Rychlejší komponenta se musí přizpůsobit pomalejší komponentě.

V moderních počítačích je situace složitější. Moderní počítače obsahují více než jeden časovač (tyto časovače mají zároveň vzájemný matematický vztah), to už je však dle mého názoru nad rámec toho, co potřebuje běžný ajťák o počítačích vědět.

Vnitřní hodiny

Jiným názvem pro toto časování v komponentách je pojem vnitřní hodiny nebo v angličtině clock2.

  1. V počítačích se morseovka nepoužívá. Morseovku zde zmiňuji pro jednodušší vysvětlení konceptů v signální vrstvy. ↩︎

  2. Overclocking je pak manuální zvýšení těchto vnitřních hodin. ↩︎